Sen a cesta k němu, talent a záměr

Všiml jsem si, že nám často splývají věci a pojmy, které je potřeba vnímat odděleně a v hierarchii, která jim přísluší. Ptáme se na své talenty a očekáváme, že odpovědí bude „co máme dělat“. „Mám na to dělat manažera? Mám dělat programátora? Nebo kouče?“ To není otázka na talent, ale na práci, kterou mám dělat, na profesi nebo na karieru. Talenty mají jinou podobu, ale mohou vás doprovodit na cestě, kterou si vyberete. Jde to i obrátit – vydat se na cestu, pro kterou mám talent. A když se spojí záměr s talenty, pak je to síla. Jde to skoro samo.

Četl jsem několik knih o tom jak si máme přát a že se to pak splní. Jak síla myšlenky a přání prolomí všechny bariery. Nikdy mi to nefungovalo a nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo by to takto jednoduše uvedl do praxe. Proč? Myslím si, že je to tím, že si pleteme základní pojmy a také neznáme nejzákladnější vybavení, se kterým se na cestu vydáváme – totiž sebe sama.

Hrát basketbalovou ligu je záměr! Vést tým nebo firmu je záměr! Chtít vydělávat 2x více peněz, je záměr! Najít si partnera je záměr! A otázka „mám na to?“ je naprosto zbytečná a není vůbec na místě. Ty správné otázky zní: jak to udělám a na čem to postavím. Jedno je o talentech a darech a druhé o krocích. Bez znalosti svého potenciálu může být záměr jen zbytečným plýtváním energie nebo jejím špatným směrováním a bez kroků může sen zůstat jen snem.

Takže talent a záměr. Kdysi jsem slyšel jeden vtipný rozhovor se spolupracovníkem Dr. Koláře, slavného fyzioterapeuta hvězdných sportovců. Některému z nich dvou utekla věta, že talent dítěte ke sportu se dá poznat už v raném dětství. Tato věta spustila lavinu telefonátů ambiciozních rodičů, kteří chtěli vědět, jestli jejich ratolest dát ve 4 letech na hokej, tenis nebo basket. „Byli jsme z toho nešťastní, z toho obrovského množství rodičů, kteří po nás chtěli doporučení na co své děti dát.“ řekl v rozhovoru zmiňovaný kolega Dr. Koláře. To je ta optika, se kterou se díváme – „co z nás bude!“. Vztahujeme se k nějakému výsledku, který si představujeme, že nás nebo naše děti udělá šťastnými. Ale jak je to doopravdy? Co je ten správný výsledek? A co je ta cesta k němu?

Na své vlastní pouti jsem zažil jak nesmyslné může být upnout se na obraz, který nenaplňuje vlastní potenciál, nerespektuje vlastní dary a talenty. A naopak, jaké je to nabíjející a energetizující žít v souladu se svým potenciálem, se svými dary. Jsi malý a chceš hrát basket? Paráda! Co do toho vložíš a na čem to postavíš? Kdo bude tvůj vzor? A čím zítra ráno začneš? Nikdo nemůže v prvním kroku říct jestli to bude NBA nebo oblastní soutěž v ČR. Sny mají obrovskou sílu a je důležité jim věřit a spojit se se záměrem, s dary a kroky, které je dobré udělat. Chceš vést tým? Paráda! Co do toho vložíš a na čem to postavíš? A čím zítra ráno začneš?  Jestli to bude 5 lidí nebo firma o několika stech lidech se ukáže cestou, ale tou cestou se něco naučíš a mnoho získáš. Dozvíš se mnoho o svých darech a jak je použít. Dozvíš se o svých limitech a jak je překonávat. A limity se snadněji překonávají, když je záměr tvůj vlastní a když víš pro jaký sen věci děláš. Tak se každá výzva lépe zdolá.

Máme mylnou představu o tom, že musíme „něčím být“ nebo se „něčím stát“ a tím se věci vyřeší. Ale my už něčím jsme!!! Copak to nevidíme? Zbytek je jen marketing, mediální obraz štěstí a naše strachy nebo ctižádosti. Už jsme!!! Tak to vezměme a pojďme vstříc svým snům a záměrům.

S láskou, Martin