SOUDCE versus MUDRC

Příběh jedné z účastnic semináře Moje dary a talenty, jmenujme ji například Kateřina, je krásným příkladem toho, jak nás Vnitřní Soudce dokáže odradit z cesty našich darů, našich talentů a naší radosti z tvorby. Po krátkém úvodu vysvětlím kdo to Vnitřní Soudce je.

Kateřina pracovala jako úspěšná manažerka. Na firemním žebříčku postupovala díky tvrdé práci, ctižádosti a chytré hlavě. Bylo to náročné, kariéře obětovala hodně a čím dál tím víc cítila, že tato práce přestává být v souladu s ní samou. Jednoho dne se rozhodla, že už nejde žít na úkor svých pocitů, svého těla, svých vnitřních impulsů. Odešla z práce a začala dělat něco, co cítila, že jí baví, naplňuje to část její kreativity – začala tvořit bytové interiéry. Za nedlouho měla platící klienty, spokojené klienty a projektů přibývalo. Ale ne tak potěšení z práce. Naopak. Soudce stále mlel „selhala si …… měla jsi na to jít ještě dál ve své kariéře …. mohla si být ředitelka …… takhle z tebe nic nebude ……. nezvládla jsi to ……“. Tento silný hlas chtěl, aby dále šplhala po firemním žebříčku, dál potlačovala sebe sama a naplňovala strategii, která měla souvislost s jejím dětstvím, ale určitě ne s jejím dospělým životem. A tak se Kateřina nedokázala těšit ze své nové kreativní práce, protože ta práce nenaplňovala představy VNITŘNÍHO SOUDCE.

Kdo je to Vnitřní Soudce a co má za úkol? Je to instituce, které vznikla již dávno. Vtělily se do ní všechny strachy, kritické hlasy našich rodičů a prvních autorit a hlavně mnoho falešných přesvědčení o světě a nás samých. Jedeme-li život podle Vnitřního Soudce, pak jedeme ve velmi úzkých kolejích, proti sobě a podle cizích návodů. Je potřeba vzbudit jinou část našeho vnitřního světa, abychom našli protiváhu věčně kritizujícímu soudci – Vnitřního Mudrce. A kdo je to MUDRC? To je dospělá část naší psychiky, kterou se učíme na work-shopu aktivovat a slyšet. Je to zdravá část, která se dokáže dívat na to jací doopravdy jsme, vnímá naše pocity a potřeby a na rozdíl od Vnitřního Soudce jsme to MY, kdo je v jeho nejhlubším zájmu. Mudrc se neřídí starým a přežitým, ale současným a aktuálním.
A tak jsme se zeptali Kateřinina MUDRCE – „Co Kateřina pro sebe tím rozhodnutím udělala?“
„Rozhodla se tentokrát pro sebe. Ne pro očekávání jiných, ale pro to, co doopravdy cítila.“ zněla odpověď.
„A co tím získala?“
„Dělá to, co jí těší, co jí přináší radost a je mnohem blíže tomu kým je Kateřina dnes.“ Zněla další odpověď. Když se Kateřina slyšela tyhle věty říkat, tak jí oči zvhly slzami úlevy a v jejím obličeji byla vidět radost. Společně s Vnitřní Mudrcem jsme jí pomohli najít několik dobrých návodů jak udržet pozornost u svých vlastních darů (to je důležitá část našeho work-shopu). Do té doby slyšela jen hlas svého kritika, hlas, který říkal co všechno nemá, co všechno nezvládla, co všechno mohla mít a vzdala to. SOUDCE nás nikdy nepochválí, nikdy neocení, nikdy nám nedá spočinout. To není jeho úkol. On kdysi musel zajistit naše přežití a tak často stále jen přežíváme. Na úkor svých darů, své tvorby a talentů. Kateřina už nemusí.

Není to o tom, že nemáme pracovat ve firmách a všichni máme být free-lanceři, jako Kateřina. Je to o tom, že každý máme svou unikátní cestu, své unikátní dary a talenty a ty je potřeba objevit, vzbudit a zalévat naší pozorností. A o tom je celá moje práce. A moudrost Vnitřního Mudrce, kterého každý z nás má, mi v tom pomáhá!